Alternativní příkazová řádka pro #Windows

Při práci na bakalářce poměrně hojně využívám příkazovou řádku. A kdo někdy klasickou CMD ve Windows (8) zkoušel trochu více, určitě pochopí, že to není zrovna „procházka růžovým sadem“. Třeba taková běžná operace jako označení nějakého textu je zbytečně komplikovaná.
Naštěstí tu je ještě příkazová řádka PowerShellu. Ta ovšem taky není zrovna ideální a ačkoliv je v něčem o kus dál, stále to není to „pravé ořechové“. PowerShell jako jazyk je však poměrně dost schopný, jen ten shell pokulhává.
Mé hledání tedy pokračovalo dále.

Nejdřív jsem na nějakou dobu používal ConEmu, to ovšem také stále nedostačovalo, a tak jsem se dostal k Cmder. Tato alternativní příkazová řádka je založená na dříve zmiňovaném ConEmu, přidává však pár zajímavých věcí navíc, takže je to ve výsledku asi jedna z nejlepších konzolí, které momentálně můžete na Windows používat.

Proč? Co Cmder má a Windows Command Prompt ne? Tak například …

  • Podstatně přívětivější vzhled, který si navíc můžete přizpůsobit dle svého gusta.
  • Záložky – ty umožňují otevřít i konzoli s PowerShellem. Navíc je možné záložku otevřít „tradičně“, tedy tak, jak to známe z internetových prohlížečů, nebo rozdělit aktuální okno a mít tak více konzolí rychle pro ruce (viz obrázek).
  • Příkazy, které (ne)znáte z Linuxu
  • Přívětivější automatické doplňování po stisku tabulátoru

cmder.png

Výhod by se určitě našlo víc. Pokud tedy používáte příkazovou řádku ve Windows častěji, než jednou za měsíc, instalace některé z alternativ – například mnou doporučovaného Cmder – se rozhodně vyplatí. 😉

Advertisements

„Papírové plánování“ aneb zkušenosti s CLEVER MINDS

I v organizaci času, potažmo obecně plánování, platí, že lidi lze rozdělit do rozličných skupin. Někteří zásadně neplánují a případné úkoly a akce si uchovávají v hlavě (nebo je vůbec neřeší), někdo si píše poznámky do kalendáře na stole, někdo na lístečky, další člověk zase do mobilu. A aby toho nebylo málo, tak někteří upřednosťnují klasický papírový diář. A pak jsou tu ještě tací, kteří využívají kombinaci výše zmíněného. A určitě by se ještě našlo nemálo dalších způsobů, jak si udržovat přehled o věcech, které chci/musím udělat. Každý si jednoduše zvolí metodu, kterou považuje za nejpříjemnější. A hlavním bodem mé „metody“ je posledních pár let bezesporu papírový diář.

tomorrow

S dobrým plánováním se deadline stane vaším dobrým přítelem (ne, nestane, ale už vás nebude tak trápit jako „master prokrastinátory“)

Počínaje vstupem na VŠ se u mě projevila touha držet si ucelenější přehled o úkolech, deadlinech a obecně o náplni mého času. Jednak se člověk cítí klidněji, když ví, že veškeré důležité věci má někde zaznamenané a na nic tak nezapomene, a v neposlední řadě to také umožňuje lépe odhadovat, zda budu mít v danou dobu čas či ne. To už jsou docela dobré důvody začít si čas rozumně organizovat a zavést v této oblasti nějaký řád.

Jakožto správný geek jsem nejprve zkoušel různé metody time managementu za využití telefonu/počítače. Netrvalo ale dlouho a došel jsem k závěru, že to není pro mě úplně ideální cesta a dám šanci papíru. A jelikož diář je věc, která vás bude nějakou tu chvíli provázet, není špatné si vybrat nějaký, který vám prostě „sedne“. Takovým diářem se u mě zpočátku stal jeden z kousků od výrobce Moleskine. Diář jsem, poměrně spokojeně, rok a půl používal a když se blížil jeho konec, přešel jsem na Paperblanks.
S tím jsem také necelý rok vydržel, ale začínalo mi něco chybět. Obě firmy sice byly schopné udělat kvalitní produkt, pěkně vypadající, s dobrým papírem, prakticky navržený (kapsička na zadní straně desek je prostě top 😉 ), ale jednak byly S-kové diáře již moc malé a navíc jsem cítil,
že by i samotnému návrhu diáře prospělo trochu „inovace“ a nápadu.

A tak se stalo, že jsem v této době náhodou narazil na diáře od CLEVER MINDS. Nápad vypadal dobře, ale na první pohled mě poněkud odradila cena, která nepůsobila zrovna adekvátně vzhledem k tomu, jak diář (týdenní PILOT) působil „na oko“ – hlavně ve srovnávní s cenově podobným Moleskine/Paperblanks moc bodů ve prospěch PILOTa nebylo. Můj názor se ovšem změnil při pohledu „do vnitřností“ mého budoucího pomocníka.

img_20161028_121937

Pohled na diář s drobnou úpravou v podobě červené textilní záložky

„Maličkosti tvoří dokonalost, ale dokonalost není maličkost.“ (Michelangelo)

Citát výše vás uvítá hned na vrchu první stránky. A pod ním najdete místo pro svůj malý osobní slib. Slib v diáři? Je to zvláštní? Možná. Je to super? Určitě. Pokud totiž něco v CLEVER MINDS dotáhli v podstatě k dokonalosti, je to celkový návrh obsahu. Žádná předtisklá data – kdy začnete je na vás. Na začátku diáře je krom jiného stránka na shrnutí priorit v následujících 12 měsících. Na konci je volný prostor na poznámky. A to hlavní je samozřejmě mezi začátkem a koncem – plánování každého (tý)dne.

To se skládá ze tří částí (detailněji je celý koncept PILOTa popsán přímo autory v tomto pdf):

  1. Vytyčení cíle týdne a úkolů, které chcete splnit. Stránka nabízí speciální prostor pro nejprioritnější věci, projekty, ale i pravidelné aktivity.
  2. Dále prostor na naplánování každého dne. U každého dne je na začátku místo pro tři nejdůležitější úkoly. Následuje prostor pro věci, které dnes máte v plánu, 25. hodina (o co jde zjistíte na odkazu výše) a místečko pro sepsání toho, za co dnes vděčíte. Jednoduché, funkční .. prostě dobře vymyšlené.
  3. Celý týdenní blok je zakončen stránkou pro zhodnocení týdne (případně poznámky).

img_20161028_122841

A jaký je tedy dojem z používání? Silně pozitivní. Celý koncept je skutečně rozumně navržen, diář se dobře používá a co je hlavní – pomáhá vám uvědomit si priority a dle toho plánovat svůj čas. Samozřejmě ze zatvrzelého prokrastinátora neudělá během týdne mistra v plnění svých úkolů. Ale pomůže mu se tím mistrem někdy stát. A stejně tak poslouží workoholikům, kterým může pomoci ujasnit si některé priority. Tenhle „kus papíru“ v sobě prostě nese spoustu chytrých myšlenek.

TL;DR: Pokud přemýšlíte o koupi diáře, určitě mohu některý z dílny CLEVER MINDS doporučit.

Update březen 2017: Můj první PILOT za týden končí svůj „půlroční cyklus“ a nahrazovat ho bude pro změnu … další PILOT. 🙂 I po šesti měsících s prvním „letcem“ tedy stále shledávám tento diář od CLEVER MINDS jako velmi povedený a s klidným srdcem ho mohu doporučit.

(Škola &) OpenGL

Tenhle semestr je toho ve škole více než dost (jak už to holt bývá), každopádně jsem si ale mimo jiné zapsal předmět motající se okolo OpenGL v C++ (pro případné studenty FI MUNI – kód PV112). A rozhodně toho nelituji. Už déle jsem chtěl trochu více prozkoumat, jak podobné záležitosti fungují, takže toto byla ideální příležitost, jak se k něčemu takovému dostat. A jelikož se předmět zakončuje projektem, bylo už dopředu jasné, že se prostě tvrdohlavě pokusím udělat hru. 😀 A tak se i stalo – zhruba během měsíce a kus jsem udělal takový menší výtvor na obrázcích níže. Grafiku jsem různě posháněl na internetu (bohužel modelování stále nepatří mezi mé schopnosti .. ostatně, grafika zrovna není moje silná stránka 😀 ) a základ kódů (načítání OBJ souborů + jejich vykreslení) vychází z kódů ze cvik. Na to vše jsem nabalil menší engine ( ~3000 řádků velmi divokého C++ 😀 ), který jsem si pro projekt napsal (pro zvuky jsem využil knihovnu irrKlang), a pak to poskládal dohromady. Výsledek je – dovolím si tvrdit – i lehce nad má očekávání, ale bugům + optimalizačním chybám jsem se samozřejmě nevyhnul (hlavně výkon mě trochu trápil). Ale v každém případě jsem si odnesl docela pěknou porci zkušeností jak s C++, tak s psaním menšího engine. A to se vyplatí. 😀

PS:  GetAsyncKeyState()  má takovou zajímavou „feature“- když je hra/aplikace shozená na liště a vy píšete na Skype/Facebooku/.. či kdekoliv jinde, tak vaše hra stále dostává input z klávesnice. To asi typicky není to, co chcete. 😀

PS2: Ačkoliv by screenshoty mohly evokovat, že se jedná o mobilní hru, není tomu tak.

Alternativní správci souborů pro #Windows

Už je tomu nějakou chvíli, co mi přestal dostačovat vestavěný Průzkumník souborů ve Windows (konkrétně ve verzi 8[.1]). Absence panelů, pokročilejších featur a další nedostatky daly jasně najevo, že tudy cesta nevede. A tak došlo na hledání různých náhrad. Za tu dobu jsem se dostal k 3+1 zajímavým programům, které zde shrnu, protože věřím, že někomu přijdou vhod – minimálně mému budoucímu já po přeinstalaci či výměně počítače.

QTTabBar

První program se od svých kolegů lehce odlišuje tím, že se jedná o „pouhé“ rozšíření pro současný Průzkumník. Toto rozšíření však přidává Průzkumníku značně na použitelnosti, neboť přidává záložky. Práce s nimi je pohodlná a rychlá a rozhodně lze toto rozšíření doporučit všemi deseti. Pokud vám tedy Průzkumník souborů ve své základní podobě dostačuje, tohle rozšíření je nutnost pro jeho ještě lepší použitelnost. 😉

qttabbar-alpha.png

Q-Dir

Když mi časem přestal dostačovati i QTTabBar, poohlížel jsem se po něčem na styl populárního Total Commanderu. Ale ejhle, jen dvoupanelový layout není dostačující. Ovšem záchrana na sebe nenechala dlouho čekat – až čtyři „subokna“ v jednom okně, záložky a další řada parádních funkcí. To je Q-Dir. Jen jsem měl občasné problémy se stabilitou, ale nejednalo se o nic závažného, takže pokud potřebujete mít otevřených skutečně hodně různých adresářů, Q-Dir je ta správná volba. 😉

Q-Dir_5.png

FreeCommander

Od Q-Diru mé kroky vedly ke FreeCommanderuDvoupanelový layout se záložkami, rychlé fungování a možnost přecházet do adresářů „na cestě“ podobným způsobem jako v základním Průzkumníku souborů. Také lze doporučit, dobrá funkčnost a rozhodně usnadní práci s adresářy.

FcXE_UI3-1.png

One Commander

Jak už to ale bývá, ani FreeCommander úplně nedostačoval. Ve všech těch správcích souborů mi chyběla jedna věc – lehčí přechod do „sesterských složek“ a obecně složek, které mají část cesty stejnou. Věčné proklikávání zpět, nebo listování stromem, se mi nejevilo jako nejlepší možnost. A zrovna se mi docela zalíbil Finder v počítačích od Apple. Začal jsem tedy poctivě hledat a jak je psáno – „… a kdo hledá, nalézá, …“ – tak se i stalo. Narazil jsem  na One Commander. Rozhodnul jsem se zkusit verzi 2, která je stále v betě, a  byl jsem velmi příjemně překvapen. Svěží vzhled, všechny požadované funkce dostupné – jen to spouštění je trochu delší, ale to je jen drobná daň za jinak parádní kousek software. Pokud tedy také sháníte něco na styl Finderu od Apple, jeho Windows ekvivalent se jmenuje One Commander.

One_Commander_V2_Screenshot_Columns.png

Půl roku s Lenovo Miix 3 8

Už je tomu téměř 6 měsíců, co jsem na twitter sdílel první foto nově koupeného 8″ tabletu Lenovo Miix 3 830. Tou dobou v twitter komunitě probíhala drobná „miix-mánie“, které jsem se rozhodně nebránil, protože už jsem si poměrně dlouho pohrával s myšlenkou pořídit si tablet s Windows. Do té doby však byla úroda zařízení s tímto systémem hodně chudá a co víc, cenovky byly posazeny vysoko do korun stromů. Miix 3 však byl jiný – (relativně) renomovaný výrobce, slušná cena (okolo 3500 Kč), dobrý hardware a Windows 8.1. To vše bylo důvodem, proč jsem si konečně splnil jeden ze svých snů – tablet s plnohodnotným systémem. A jaké z něho mám po půl roku používání dojmy? Pojďme si to shrnout.

Nejdříve zevnějšek. Zde mohu pouze chválit. Tablet má hliníkové tělo, drží se velmi dobře a celkově vypadá pěkně i po stránce designu. Co zamrzí je absence tlačítka Start, ale časem si na to člověk bez větších obtíží zvykne. Tablet už u mě vystřídal dvě pouzdra, nejdříve neoriginální, které bylo spíše takové „nouzové“, nyní originální od Lenova přímo pro Miix 3, které je dobře vyvedené (taky si za něj Lenovo nechá dobře zaplatit). Toto pouzdro je i na fotografiích. Výkon tabletu je dostačující a za dané peníze nadprůměrný, překvapila mě rychlost „metro“ aplikací – ve srovnání s „dospělým“ počítačem. Naopak desktopová varianta Windows už pochopitelně tak rychlá není, ale i tak je to stále v pohodě. Co považuji za příjemné je, že se systém nezpomaluje (aspoň já to nesleduji), takže tablet běží i po půl roce zcela v pořádku a stejně rychle jako při koupit.

WP_20151022_21_31_33_Pro

Obrovským plusem a zároveň mínusem celého zařízení je displej. Rozlišení – 1024×768 – není žádné terno, ale považuji ho za dostačující. Co si nemohu vynachválit je poměr stran 4:3 – u tabletu již nikdy jinak. Co naopak v Lenovu nezvládli je jas displeje – běžně ho používám zhruba na čtvrtině, ale když je větší slunce, tak ani maximální jas nepomůže a čitelnost je mizerná. Dalším neduhem je citlivost – občas (velmi výjimečně) se stane, že tablet nereaguje v adresním řádku IE. Displej sice dobře reaguje na dotyk prstu, ale zatím jsem nenašel stylus, se kterým by šel normálně používat. Ano, i ten v originálním pouzdru je totálně nepoužitelný. Nevím, zda to je obecná vlastnost, nebo tím trpí pouze můj kus, každopádně to je nemilé – na stylus musíte při použití zatlačit a i tak se střídají režimy „displej reaguje“ a „displej nereaguje“ a výsledné chování je tak velmi zvláštní a činí stylusy v podstatě nepoužitelnými. Škoda.

WP_20151022_21_28_36_Pro

Co se týče baterky – se zhruba čtvrtinovým jasem vydrží tablet kolem 5 hodin práce. Záleží na typu činnosti a dalších faktorech, ale obecně při běžné činnosti (internet, čtení) platí pravidlo „co půl hodiny, to 10%“. To není zase tak špatné. Na mé užití dostačující hodnota.

Další příjemnou věcí je přítomnost USB OTG – za pár kaček si člověk dokoupí redukci z micro USB na USB a může bez problému připojit flešku, myš či klávesnici (všechny tři věci ozkoušeny, instalace ovladačů proběhla v pořádku). Tabletu chybí GPS, která by se občas hodila, ale za tu cenovku je to přijatelná „ztráta“.

Na závěr Windows. Tablet neběží na ARM, ale na x86, tudíž využívá plnohodnotné Windows 8.1 (a vzhledem k interním 32GB je i volné místo pro uživatele docela rozumné). To mimo jiné znamená, že je v případě potřeby možné využívat klasické programy pro počítače (bez větších problémů různé programy ozkoušeny). Pro tablety jsou však pochopitelně primárně určeny „metro“ aplikace, které jsou … ujdoucí. Jako největší problém vnímám Store a vyhledávání v něm, které spíše nefunguje, než funguje. Pokud ale budete poctivě hledat, tak většinu základních aplikací seženete, některé jsou i docela slušné (na čtení PDF doporučuji Xodo PDF Reader). Moje využití představuje hlavně Twitter, Facebook, PDF dokumenty, OneDrive, nějaká ta hra, mindmapa atd.. To vše lze obstarat bez problémů. Nějaké extra pokročilé a propracované aplikace ve Store moc nenajdete, ale v případě potřeby je vždy možné zkusit verzi pro počítače. Jen ovládání bude trochu složitější – ta malá menu se na 8″ klikají celkem složitě.

WP_20151022_21_28_50_ProWP_20151022_21_32_35_Pro

Co mě mile překvapilo je rychlost celého systému. Jak jsem zmiňoval již výše, tablet běží i po delší době stále dobře. Co na počítači nedávalo moc logiku je na tabletu příjemné. Třeba takové přepínání aplikací „swipováním“ ze strany je super feature. Další příjemnou vlastností je obrázkové heslo (proč tohle nemá Windows Phone stále nechápu), a možnost rozdělení obrazovky pro dvě aplikace – taky přijde vhod.

Kdybych měl celkově shrnout své dojmy, tak jsou více než pozitivní. Před tímto tabletem jsem měl různá zařízení s Androidem (včetně Nexus 7 2012) a Miix 3 proti nim hodnotím jako obrovský skok dopředu v oblasti uživatelské příjemnosti a celkově používání. A vlastně i bez srovnání považuji Miix 3 za jednu z těch lepších koupí, které jsem udělal. Má své neduhy, ale při mém používání značně převažují klady. A to „značně“ zdůrazňuji, protože Miix 3 je téměř jediné zařízení, u nějž si nepamatuji, kdy jsem na něj naposledy nadával. A to už něco znamená – minimálně to, že funguje. A zde navíc proklatě dobře.

Doplněk: Dotaz na twitteru mě inspiroval ještě k dodání jedné informace, kterou jsem si při psaní nevybavil. To, že tablet nese plnohodotný systém Windows, nese mimo jiné i nevýhodu – jedná se o „malý velký“ počítač, takže tablet nepřipojíte k počítači v režimu mass storage (nabíjení přes USB ale jde). Je nutné tedy data přenést přes flešku pomocí OTG adaptéru, případně přes nějaké úložiště (ať už cloud či využít karty v tabletu), nebo přímo přes síť jako u „dospělých“ počítačů. Osobně jsem mass storage nepotřeboval, takže to pro mě není nijak zásadně omezující, ale je možné, že při určitém způsobu využití to může pohodlí lehce komplikovat.

První zkušenosti s alfa verzí Windows (Phone) 10

Včera večer se mi – v podstatě omylem – povedlo do mé Lumie 925 dostat testovací verzi Windows 10. A když už tam ten systém mám (za jeho alespoň částečnou funkčnost jsem zaplatil hard resetem, protože v původním stavu nešel zadat PIN), napadlo mě, že bych mohl nasdílet pár prvních zkušeností, které se budou týkat hlavně toho, jak systém vypadá. Nejdříve krátce dodám něco k funkčnosti – jedná se o alfa verzi, čemuž odpovídá i celková stabilita a rychlost, takže bugy jsou velmi časté a rozhodně zatím není Windows 10 ve stavu, kdy by se dal pohodlně používat. To se ale v budoucnu zlepší, designová stránka věci se však moc změn pravděpodobně nedočká. Bohužel.

Windows Phone používám zhruba od verze 7.5 a designově se mi celý systém líbil. Z hlediska uživatelského pohodlí a celkové funkčnosti je verze 8.1 pravděpodobně nejlepší, ale hned poté, co aktualizace přišla, jsem si nemohl si nevšimnout, že už v této verzi systém v některých prvcích ztratil vlastnost, kterou jsem považoval za prioritní – rychlost. Po vzhledové stránce vše zatím bylo celkem v pořádku. Mobilní Windows 10 však přináší skutečně hodně změn v této oblasti a někdy mám pocit, že se jedná o ránu pěstí přímo mezi oči. Nejlépe budete moci vzhled posoudit díky screenshotům níže.

wp_ss_20150412_0008 wp_ss_20150412_0009 wp_ss_20150412_0010 wp_ss_20150412_0012 wp_ss_20150412_0013 wp_ss_20150412_0014 wp_ss_20150412_0016  wp_ss_20150412_0004 wp_ss_20150412_0005 wp_ss_20150412_0018 wp_ss_20150412_0006 wp_ss_20150412_0017 wp_ss_20150412_0015wp_ss_20150412_0007wp_ss_20150412_0019wp_ss_20150412_0003

Rozhodně se nepovažuji za člověka s vyvinutým „citem pro grafiku“. Pravda bude spíše přesně opačná. V každém případě jsem však poněkud šokován, pokud dlouhou dobu používám „metro“, které sice nebylo ideální, hlavně v oblasti plýtvání místa, ale mně osobně připadalo pěkné, jednoduché a hlavně – naprostá většina aplikací vyznávala stejnou logiku ovládání a shodné ovládací prvky i jejich umístění. Tyto prvky se navíc nacházely v dolní části displeje, což jsem považoval za úžasnou vlastnost – a to stejné platí o adresním řádku IE, který byl také dole a nikdy jsem na to nedal dopustit. Windows 10 však v tomto směru vyznává zcela jinou logiku. No, zcela – to bych byl možná nepřesný. Windows 10 totiž nemá ucelenou logiku, a tak se míchají „populární“ hamburger menu a staré ovládací prvky z Windows Phone 7/8. Některé novinky od oka nevypadají špatně, ale použitelnost je značně nižší. Tak třeba hamburger menu je vrcholně nepraktické – kolik lidí pohodlně dosáhne do levého horního rohu? Poté ovládací prvky nahoře vpravo – například v Kolekci je v tomto místě menu s možností vybrat fotografii. Ono „Vybrat“ je však napsáno skutečně hodně miniaturním písmem. Dolní menu bar je podobný těm, které známe z WP7/8, musíte však kliknout přímo na tři malé tečky. Základní obrazovka nastavení je na jednu stranu sice rozdělena do podkategorií, na druhé straně jsou tyto kategorie ovšem trochu nelogické. Každá kategorie má navíc podkategorie, jejichž výpis je hodně prostý a nevypadá moc pěkně. Některá nastavení zatím nemají nový vzhled, takže zůstává stále metro (což je předpokládám dočasné).

Nového vzhledu se dočkalo i prostředí fotoaparátu, jak ovšem vidno ze screenshotů, samotné focení zatím není tak úplně funkční. Poslední věcí, která mě trochu vyděsila, jsou okna s varováním. Někdy vyskočí uprostřed obrazovky, jindy nahoře, každopádně vypadají skutečně podivně (ten border v barvě tématu by si skutečně mohli odpustit). Aplikace Fotky zatím zobrazuje směs fotek z OneDrive, screenshotů a fotoaparátu, což nepovažuji za šťastné.

Celkově zatím mohu říci, že ačkoliv je ve Windows 10 pár příjemných novinek (Outlook, Kalkulačka, ..), tak celkově se systém po stránce vzhledu ubírá dle mého názoru špatným směrem a pouze tajně doufám, že spousta věcí je provizorních a my se dočkáme zlepšení. Pokud by se tak nestalo, nebyl by důvod u Windows Phone zůstávat – zatím to vypadá, že systém opět o něco zpomalí, poté opustí jedinečný design a obávám se, že trochu stranou může jít i stabilita (kéž by ne). A pokud k tomu připočteme, že pro tento systém od Microsoftu skutečně není nadbytek aplikací (není jich úplně málo, ale s Androidem a iOS se to srovnávat stále nedá), proč by si pak někdo kupoval telefon s Windows 10, pokud by nenabídl nic navíc?

Recenze BomberMana a drobný rozhovor

Recenze BomberMana a rozhovor s mou maličkostí 😀 na serveru my-mobile.cz. 🙂

Recenze Fitbit Charge

Recenze fitness náramku Fitbit Charge (a tedy i mé uživatelské zkušenosti) k přečtení na webu magazínu Apemobile.

BomberMan: moje nová hříčka ve WP Store

Už dlouho se na blogu neobjevilo nic nového. Důvodů je více a rozhodně mezi ně patří i fakt, že jsem poměrně časově vytížen. V každém případě jsem konečně našel čas a chuť dodělat hru, která byla po technické stránce téměř hotova již pár měsíců zpět, ale bohužel se nenaskytlo moc příležitostí na dodělání obsahu a doladění.

5179d56b-c1d5-4657-ac73-4caa3ec571eb

Hlavně tento týden se naštěstí nějaký čas našel, tudíž nebudu zbytečně zdržovat a jen nové dílo krátce představím – jak už vyplývá z titulku, pojmenoval jsem hru (poněkud neoriginálně) BomberMan, tudíž už asi každý ví, co od titulu očekávat. Po technologické stránce jsem se opět rozhodl využít XNA – řekl jsem si, že „do třetice všeho dobrého“ – pravděpodobně se tak stalo naposledy, tudíž doufám, že se jedná o důstojné rozloučení. :3

Hra je šířena zdarma a bez reklam ( „třikrát a dost“ 😀 ), tak doufám, že se bude líbit a pomůže vám alespoň občas ukrátit dlouhé chvíle. Stahovat můžete pomocí tohoto odkazu nebo QR kódu níže, (5*) hodnocení neurazí. 😀

stažený soubor

Edit: článeček o BomberManovi na WMPoweruser! 😉

Chytré hodinky? Zatím nic pro mě.

Chytré hodinky. Chytré telefony. Chytré televize. Chytré automobily. A dokonce i chytrá lednička! To by člověka pár let zpět ani nenapadlo, že v budoucnu kolem nás budou samé „chytré věci“ a my tak budeme moci nenápadně ukrýt svou hloupost za cosi dokonalejšího. Ne, trochu optimističtěji a hlavně k tématu tohoto kratšího článečku. A tím jsou právě „chytré hodinky“, poslední výstřelek módy, který nyní považují za „cool“ i všichni fanoušci Apple, neboť i tato společnost dnes představila svého zástupce nového trendu.

Nemám v plánu však vyjmenovávat všechny dostupné a nedostupné chytré hodinky, spíše mě to donutilo zamyslet se, zda vůbec něco podobného chci. Nepatřím mezi jedince, kteří by se nějak zvlášť řídili tím, že „hodinky jsou šperkem muže“ … proto nenosím na ruce skvost s cenovkou v řádu desítek tisíc. Já vlastně na ruce nenosím ani skvost s hodnotou několika tisíc. Ani stovek. Já totiž hodinky pro jistotu přestal nosit úplně. Nabízely mi totiž pouze informaci o aktuálním čase, kterou dokáže docela dobře podat i telefon. Horší to ovšem je se situacemi, kdy nemohu mít smartphone u sebe. Co pak? Ano, moderní technologie mne opět donutily přemýšlet nad tím, zda opět nezkrášlit svou ruku hodinkami. Nedokážu si však představit, že bych měl dát velké peníze za něco, co pěkně vypadá a dlouho vydrží, ale kromě ukázání času a data to nic jiného nezvládá. V takovém případě se tedy chytré hodinky jeví jako super možnost. Ovšem, je tu pár „ale“.

Začněme designem – prostě bída, nevypadají zrovna ideálně. Nechci na ruce nosit krabičku, která v některých případech navíc neukazuje čas stále, takže musím displej rozsvítit pohybem, kliknutím či jinou akcí.  Baterie – hodinky co vydrží den? Tak tomu říkám noční můra. Cena – „vysolit“ pár tisíc za něco, co se mi nelíbí a budu to nabíjet častěji než telefon? Tomu říkám skvělá nabídka. A to nemluvím o faktu, že téměř žádné nelze synchronizovat s Windows Phone. A konekonců – notifikace mám na mobilu, pokud bych je chtěl i jinde, tak upřednostním raději něco ve stylu Google Glass. Takže, chytré hodinky jsou pro mě zatím pouze blbůstka, která musí ještě hodně dozrát . Tak co pak?

Zdálo by se, že už se nenabízí jiná možnost. Obyčejné hodinky nechci, chytré hodinky nechci, tak co vůbec chci? Fitness tracker. Ano, nějakou chvíli jsem měl Fitbit Flex a byla to dostatečně dlouhá doba na to, abych zjistil, že až nějaká společnost vytvoří malý a elegantní fitness tracker (s možností synchronizace s PC), který navíc nabídne funkci hodinek (se stále zaplým ukazováním času) a výdrž aspoň týden, jdu do toho. Nic víc, nic míň.

PS: Třeba taková kombinace Fitbit Flex/Force a Garmin VivoFit by mohla být docela slušivá.