Clipdiary – efektivní práce s clipboardem

Ctrl+C. Ctrl+V. Dvě zkratky, které zná téměř každý uživatel počítače (ano, slyším, v macOS se místo Ctrl používá Command). Jsou spojeny s kopírováním a vkládáním textů, obrázků a obecně dat, se kterými v počítači pracujeme. Schránka, která tato data ukládá, má však v případě Windows jednu nevýhodu. Její kapacita je malá. Přesněji řečeno – jeden slon se do ní vejde, ale dva mravenci ne. Jednoduše jde o to, že když si do schránky (třeba pomocí Ctrl+C) něco uložíte, tak se může velmi snadno stát (čtěte: stává se mi poměrně často), že než stihnete schránku na požadovaném místě „vyklopit“ (tj. vložit někam její obsah), tak si do ní mezitím uložíte něco jiného. A ejhle, stará data se přepíšou. A teď, babo, raď. Co jsem to chtěl vlastně předtím překopírovat? Odpověď na tuto otázku vám bohužel Windows neřekne. Program jménem Clipdiary to ovšem umí!

clipdiary

Jak je tedy naznačeno v úvodu, Clipdiary je jednoduchý prográmek, který automaticky ukládá obsah vaší schránky (aka clipboardu). Tím vás uchrání od situací popsaných výše. Program obsahuje různá nastavení týkající se jak velikosti této „záložní schránky“, tak klávesových zkratek, kterými můžete rychle procházet předešlé záznamy a vložit je opětovně do schránky. Staré obsahy schránek je pochopitelně možné „oživit“ i skrze GUI. Celý program běží rychle a vytížení PC je zanedbatelné, pro osobní použití je zdarma.

Stahovat je možné přímo ze stránek Clipdiary.

 

Reklamy

Alternativní příkazová řádka pro #Windows

Při práci na bakalářce poměrně hojně využívám příkazovou řádku. A kdo někdy klasickou CMD ve Windows (8) zkoušel trochu více, určitě pochopí, že to není zrovna „procházka růžovým sadem“. Třeba taková běžná operace jako označení nějakého textu je zbytečně komplikovaná.
Naštěstí tu je ještě příkazová řádka PowerShellu. Ta ovšem taky není zrovna ideální a ačkoliv je v něčem o kus dál, stále to není to „pravé ořechové“. PowerShell jako jazyk je však poměrně dost schopný, jen ten shell pokulhává.
Mé hledání tedy pokračovalo dále.

Nejdřív jsem na nějakou dobu používal ConEmu, to ovšem také stále nedostačovalo, a tak jsem se dostal k Cmder. Tato alternativní příkazová řádka je založená na dříve zmiňovaném ConEmu, přidává však pár zajímavých věcí navíc, takže je to ve výsledku asi jedna z nejlepších konzolí, které momentálně můžete na Windows používat.

Proč? Co Cmder má a Windows Command Prompt ne? Tak například …

  • Podstatně přívětivější vzhled, který si navíc můžete přizpůsobit dle svého gusta.
  • Záložky – ty umožňují otevřít i konzoli s PowerShellem. Navíc je možné záložku otevřít „tradičně“, tedy tak, jak to známe z internetových prohlížečů, nebo rozdělit aktuální okno a mít tak více konzolí rychle pro ruce (viz obrázek).
  • Příkazy, které (ne)znáte z Linuxu
  • Přívětivější automatické doplňování po stisku tabulátoru

cmder.png

Výhod by se určitě našlo víc. Pokud tedy používáte příkazovou řádku ve Windows častěji, než jednou za měsíc, instalace některé z alternativ – například mnou doporučovaného Cmder – se rozhodně vyplatí. 😉

Alternativní správci souborů pro #Windows

Už je tomu nějakou chvíli, co mi přestal dostačovat vestavěný Průzkumník souborů ve Windows (konkrétně ve verzi 8[.1]). Absence panelů, pokročilejších featur a další nedostatky daly jasně najevo, že tudy cesta nevede. A tak došlo na hledání různých náhrad. Za tu dobu jsem se dostal k 3+1 zajímavým programům, které zde shrnu, protože věřím, že někomu přijdou vhod – minimálně mému budoucímu já po přeinstalaci či výměně počítače.

QTTabBar

První program se od svých kolegů lehce odlišuje tím, že se jedná o „pouhé“ rozšíření pro současný Průzkumník. Toto rozšíření však přidává Průzkumníku značně na použitelnosti, neboť přidává záložky. Práce s nimi je pohodlná a rychlá a rozhodně lze toto rozšíření doporučit všemi deseti. Pokud vám tedy Průzkumník souborů ve své základní podobě dostačuje, tohle rozšíření je nutnost pro jeho ještě lepší použitelnost. 😉

qttabbar-alpha.png

Q-Dir

Když mi časem přestal dostačovati i QTTabBar, poohlížel jsem se po něčem na styl populárního Total Commanderu. Ale ejhle, jen dvoupanelový layout není dostačující. Ovšem záchrana na sebe nenechala dlouho čekat – až čtyři „subokna“ v jednom okně, záložky a další řada parádních funkcí. To je Q-Dir. Jen jsem měl občasné problémy se stabilitou, ale nejednalo se o nic závažného, takže pokud potřebujete mít otevřených skutečně hodně různých adresářů, Q-Dir je ta správná volba. 😉

Q-Dir_5.png

FreeCommander

Od Q-Diru mé kroky vedly ke FreeCommanderuDvoupanelový layout se záložkami, rychlé fungování a možnost přecházet do adresářů „na cestě“ podobným způsobem jako v základním Průzkumníku souborů. Také lze doporučit, dobrá funkčnost a rozhodně usnadní práci s adresářy.

FcXE_UI3-1.png

One Commander

Jak už to ale bývá, ani FreeCommander úplně nedostačoval. Ve všech těch správcích souborů mi chyběla jedna věc – lehčí přechod do „sesterských složek“ a obecně složek, které mají část cesty stejnou. Věčné proklikávání zpět, nebo listování stromem, se mi nejevilo jako nejlepší možnost. A zrovna se mi docela zalíbil Finder v počítačích od Apple. Začal jsem tedy poctivě hledat a jak je psáno – „… a kdo hledá, nalézá, …“ – tak se i stalo. Narazil jsem  na One Commander. Rozhodnul jsem se zkusit verzi 2, která je stále v betě, a  byl jsem velmi příjemně překvapen. Svěží vzhled, všechny požadované funkce dostupné – jen to spouštění je trochu delší, ale to je jen drobná daň za jinak parádní kousek software. Pokud tedy také sháníte něco na styl Finderu od Apple, jeho Windows ekvivalent se jmenuje One Commander.

One_Commander_V2_Screenshot_Columns.png

Půl roku s Lenovo Miix 3 8

Už je tomu téměř 6 měsíců, co jsem na twitter sdílel první foto nově koupeného 8″ tabletu Lenovo Miix 3 830. Tou dobou v twitter komunitě probíhala drobná „miix-mánie“, které jsem se rozhodně nebránil, protože už jsem si poměrně dlouho pohrával s myšlenkou pořídit si tablet s Windows. Do té doby však byla úroda zařízení s tímto systémem hodně chudá a co víc, cenovky byly posazeny vysoko do korun stromů. Miix 3 však byl jiný – (relativně) renomovaný výrobce, slušná cena (okolo 3500 Kč), dobrý hardware a Windows 8.1. To vše bylo důvodem, proč jsem si konečně splnil jeden ze svých snů – tablet s plnohodnotným systémem. A jaké z něho mám po půl roku používání dojmy? Pojďme si to shrnout.

Nejdříve zevnějšek. Zde mohu pouze chválit. Tablet má hliníkové tělo, drží se velmi dobře a celkově vypadá pěkně i po stránce designu. Co zamrzí je absence tlačítka Start, ale časem si na to člověk bez větších obtíží zvykne. Tablet už u mě vystřídal dvě pouzdra, nejdříve neoriginální, které bylo spíše takové „nouzové“, nyní originální od Lenova přímo pro Miix 3, které je dobře vyvedené (taky si za něj Lenovo nechá dobře zaplatit). Toto pouzdro je i na fotografiích. Výkon tabletu je dostačující a za dané peníze nadprůměrný, překvapila mě rychlost „metro“ aplikací – ve srovnání s „dospělým“ počítačem. Naopak desktopová varianta Windows už pochopitelně tak rychlá není, ale i tak je to stále v pohodě. Co považuji za příjemné je, že se systém nezpomaluje (aspoň já to nesleduji), takže tablet běží i po půl roce zcela v pořádku a stejně rychle jako při koupit.

WP_20151022_21_31_33_Pro

Obrovským plusem a zároveň mínusem celého zařízení je displej. Rozlišení – 1024×768 – není žádné terno, ale považuji ho za dostačující. Co si nemohu vynachválit je poměr stran 4:3 – u tabletu již nikdy jinak. Co naopak v Lenovu nezvládli je jas displeje – běžně ho používám zhruba na čtvrtině, ale když je větší slunce, tak ani maximální jas nepomůže a čitelnost je mizerná. Dalším neduhem je citlivost – občas (velmi výjimečně) se stane, že tablet nereaguje v adresním řádku IE. Displej sice dobře reaguje na dotyk prstu, ale zatím jsem nenašel stylus, se kterým by šel normálně používat. Ano, i ten v originálním pouzdru je totálně nepoužitelný. Nevím, zda to je obecná vlastnost, nebo tím trpí pouze můj kus, každopádně to je nemilé – na stylus musíte při použití zatlačit a i tak se střídají režimy „displej reaguje“ a „displej nereaguje“ a výsledné chování je tak velmi zvláštní a činí stylusy v podstatě nepoužitelnými. Škoda.

WP_20151022_21_28_36_Pro

Co se týče baterky – se zhruba čtvrtinovým jasem vydrží tablet kolem 5 hodin práce. Záleží na typu činnosti a dalších faktorech, ale obecně při běžné činnosti (internet, čtení) platí pravidlo „co půl hodiny, to 10%“. To není zase tak špatné. Na mé užití dostačující hodnota.

Další příjemnou věcí je přítomnost USB OTG – za pár kaček si člověk dokoupí redukci z micro USB na USB a může bez problému připojit flešku, myš či klávesnici (všechny tři věci ozkoušeny, instalace ovladačů proběhla v pořádku). Tabletu chybí GPS, která by se občas hodila, ale za tu cenovku je to přijatelná „ztráta“.

Na závěr Windows. Tablet neběží na ARM, ale na x86, tudíž využívá plnohodnotné Windows 8.1 (a vzhledem k interním 32GB je i volné místo pro uživatele docela rozumné). To mimo jiné znamená, že je v případě potřeby možné využívat klasické programy pro počítače (bez větších problémů různé programy ozkoušeny). Pro tablety jsou však pochopitelně primárně určeny „metro“ aplikace, které jsou … ujdoucí. Jako největší problém vnímám Store a vyhledávání v něm, které spíše nefunguje, než funguje. Pokud ale budete poctivě hledat, tak většinu základních aplikací seženete, některé jsou i docela slušné (na čtení PDF doporučuji Xodo PDF Reader). Moje využití představuje hlavně Twitter, Facebook, PDF dokumenty, OneDrive, nějaká ta hra, mindmapa atd.. To vše lze obstarat bez problémů. Nějaké extra pokročilé a propracované aplikace ve Store moc nenajdete, ale v případě potřeby je vždy možné zkusit verzi pro počítače. Jen ovládání bude trochu složitější – ta malá menu se na 8″ klikají celkem složitě.

WP_20151022_21_28_50_ProWP_20151022_21_32_35_Pro

Co mě mile překvapilo je rychlost celého systému. Jak jsem zmiňoval již výše, tablet běží i po delší době stále dobře. Co na počítači nedávalo moc logiku je na tabletu příjemné. Třeba takové přepínání aplikací „swipováním“ ze strany je super feature. Další příjemnou vlastností je obrázkové heslo (proč tohle nemá Windows Phone stále nechápu), a možnost rozdělení obrazovky pro dvě aplikace – taky přijde vhod.

Kdybych měl celkově shrnout své dojmy, tak jsou více než pozitivní. Před tímto tabletem jsem měl různá zařízení s Androidem (včetně Nexus 7 2012) a Miix 3 proti nim hodnotím jako obrovský skok dopředu v oblasti uživatelské příjemnosti a celkově používání. A vlastně i bez srovnání považuji Miix 3 za jednu z těch lepších koupí, které jsem udělal. Má své neduhy, ale při mém používání značně převažují klady. A to „značně“ zdůrazňuji, protože Miix 3 je téměř jediné zařízení, u nějž si nepamatuji, kdy jsem na něj naposledy nadával. A to už něco znamená – minimálně to, že funguje. A zde navíc proklatě dobře.

Doplněk: Dotaz na twitteru mě inspiroval ještě k dodání jedné informace, kterou jsem si při psaní nevybavil. To, že tablet nese plnohodotný systém Windows, nese mimo jiné i nevýhodu – jedná se o „malý velký“ počítač, takže tablet nepřipojíte k počítači v režimu mass storage (nabíjení přes USB ale jde). Je nutné tedy data přenést přes flešku pomocí OTG adaptéru, případně přes nějaké úložiště (ať už cloud či využít karty v tabletu), nebo přímo přes síť jako u „dospělých“ počítačů. Osobně jsem mass storage nepotřeboval, takže to pro mě není nijak zásadně omezující, ale je možné, že při určitém způsobu využití to může pohodlí lehce komplikovat.

Lenovo ThinkPad EDGE E531

Po různých peripetiích jsem při koupi notebooku nakonec skončil u Lenova, konkrétně modelu ThinkPad EDGE E531.

Zakoupil jsem variantu s matným FullHD displejem, Intel Core i5, 8GB RAM, 1TB HDD (5400rpm) a Nvidia GeForce GT 740M (oslabená verze karty s poloviční sběrnicí = 64 bit, výkon zhruba srovnatelný s GT 630M + 0-20%).

Z hardwarové stránky se mi notebook moc líbí – mám pouze 2 výtky.

1. Osobně bych uvítal indikaci zapnutého CapsLock a NumLock na klávesnici.

2. Lepší rozložení portů by dle mého názoru nebylo na škodu. USB porty jsou navíc hodně tuhé a těžce se periferie připojují/odpojují. Poté by nevadilo spíše rozmístění 2x USB napravo a 1x nalevo (nyní je to naopak), ale to je ryze subjektivní dojem.

Notebook pohání Windows 8. I přes problém s ovladačem pro čtečku otisků prstů, který nastal při instalaci aktualizaci, jsem spokojen.

Pokud by snad někdo měl stejný error, který se projeví nefunkčním snímáním otisku při přihlašování a vyhozením chybové hlášky při spuštění Lenovo Fingerprint Manageru, postupujte následovně. Odinstalujte ovladač zařízení a software Fingerprint Manager, který poté znova stáhněte ze stránek Lenova.

Z drobností oceňuji, že 1TB HDD není rozděleno na oddíly, ale je přítomen jeden celek.

V chlazení notebook zatím obstál na výbornou.

Krátce o operačních systémech

Asi jako každý geek i já jsem občas řešil, jaký OS bude pohánět můj notebook. Občas to bylo tím, že mě starý OS štval, jindy jsem prostě potřeboval změnu. V tomto článku shrnu mé zkušenosti …
Mac OS
Tento systém jsem nikdy dlouhodobě nevyužíval, mé zkušenosti s ním jsou tudíž pouze z obchodů, kde jsem jeho zkoušením trávil dlouhé chvíle. Ale už na první omak se mi nelíbil – jak ovládání, tak poměr cena/výkon.
Linux distribuce
Linux mě vždy lákal svou volností a v rukách jsem měl Ubuntu a Mint. Systém to nebyl špatný a měl jsem období, kdy jsem říkal jak jsou ty Windows na nic, že jedině Linux je pravé OS. Jenže to byla taková ta „slepá láska“ – nevnímal jsem chyby. Poté, co toto období přešlo, jsem si uvědomil, že na Linuxu mi chybí některé app (a Wine vše neřeší) a že stabilita systému je špatná. Občas mi nefungovala plocha, občas blblo něco jiného. A tak jsem se vždy navrátil zpět k Windows.
Windows
Klasika. XPčka, sedmičky a osmičky, … asi není co dodat. Občas něco padne, ale stane se tak vyjímečně, takže mě to neštve. S Windows 7 se mi pohodlně pracuje a nevidím důvod měnit. Co se týče W8 – jsou dobré, ale přišly moc brzy. Osobně dávám přednost W7, ale pokud se někdy poštěstí a budu mít note/ultrabook s dotykovým displejem, tak W8 si u mě určitě najdou své místo ;-).
Jiná OS
Pokukoval jsem se i po trochu netypičtějších OS, která většinou běžela na Linuxovém jádru. Jedním z nich bylo ChromeOS, které se mi však nepodařilo nainstalovat, a nedávno jsem uvažoval i nad JoliOS, ale nakonec jsem dual s W7 nezkoušel. Přece jen by mě to nutilo využívat PC pouze ke konzumaci 😀